Rozhodujete se sami, od koho nakoupíte?

Rozhodujete se sami, od koho nakoupíte?

Myslíte si, že sami rozhodujete o tom, od koho nakoupíte? Že na vás reklamní triky nepůsobí?

Možná máte pravdu. Nakoukněte se mnou do reklamní kuchyně a třeba budete překvapeni.

Svůj seriál o reklamních tricích zahájím základním pravidlem.

Dnes už platí, že nakupujeme pouze od toho, koho:

  • Známe.
  • Věříme mu.
  • Máme ho rádi.

Doba, kdy největší balík peněz vydělala firma s billboardem na dálnici nebo s reklamou v hlavním vysílacím čase, je pryč. Nejvíc investic jde dnes do online marketingu. Ten se řídí těmito třemi zásadami. Dnes se podíváme na tu první.

Od koho nakupujeme

Kupujeme od toho, koho známe.

Nepleťme si pojmy. Známé tváře samy o sobě úspěch nezaručí. Značce se určitě vyplatí, když do šátku navleče Lucii Bílou nebo když bude jejich kávu pít Brad Pitt. Ale Lucka i Brad stojí hodně peněz. Brad stojí dokonce tolik peněz, že si ho jako tvář značky ani gigant jako DeLonghi nemůže dlouhodobě dovolit. Zaplatil tak nehoráznou částku za jednu reklamu, po které za rok neštěkne ani jezevčík.

Pokud ale vytvoří značka v zákazníkovi pocit, že právě ji důvěrně zná, bude prodávat i s podstatně menším rozpočtem. Protože ono “důvěrně” vede k druhému bodu naší rovnice.

Zákazník musí mít pocit, že vás zná lépe než svého nejlepšího přítele. Chce znát vaše hodnoty, váš jazyk, vaši rodinu a váš denní režim. Jak to uděláte?

Tváře na sociálních sítích.

Asi vás nepřekvapí, že největší zbraní v této fázi online marketingu jsou sociální sítě. Na nich ukazují značky svým sledujícím výrobní procesy, tváře svého týmu. Podnikatelé, politici, a vlivní jedinci tweetují velká moudra. Ale také fotí obsah svého oběda nebo radost nad školním úspěchem svých ratolestí. Ale pozor.

Nechcete, aby vás znali úplně, že?

Také běžní smrtelníci si vytváří na sociálních sítích svou osobní značku, jen o tom nevědí. Dáváme na Instagram pouze krásné fotky, vykřikujeme do světa své rodičovské štěstí a fotíme se v nejkrásnějších pózách. Kdo si toto neuvědomuje, snadno propadne depresi. Jako nejedna matka, která nechápe, jak je možné, že všechny její kamarádky jsou tak šťastné mámy a ona tak urvaná. Jakou neplechu nablýskané profily celebrit a spolužáků napáchají na sebevědomí dnešní mládeže, to uvidíme za pár let.

Dobrý marketér ale osobní značku buduje systematicky. Má jasnou vizi, jak chce na sledující působit. Jiný obsah se na jeho profilu neocitne.

Každý budujeme svou značku, i když o tom nevíme.

Malá rada do života pro všechny. Nikdy nevíte, kdy budete hledat nové zaměstnání, klienta nebo obchodního partnera. Taková osoba se možná podívá na vaši webovou prezentaci a projde si váš profil na Linked In. Taky ale zadá vaše jméno do Googlu a posoudí, co najde. Hlavně si vás proklepne na Facebooku, Twitteru, Instagramu i Tik Toku. Přemýšlejte nad tím, jestli to, co na sítě dáváte, souzní s pocitem, jaký chcete vyvolat ve svém budoucím šéfovi. Kdo si buduje značku cílevědomě, může díky sítím získat na pracovním trhu náskok.

Když značky píšou

Když chcete, aby vás lidé znali, píšete blog. Nebo si necháte napsat blog tak, aby to vypadalo jako váš text. Dobrý copywriter to umí napsat tak dobře, že ani jeho kolegové nerozeznají, zda píše on nebo jeho klient. Dobrý redakční plán blogu nechá zákazníka nahlédnout do kuchyně, představí členy týmu a občas proloží text osobnější poznámkou. Ta se čtenáři zaryje do podvědomí a zaseje semínko, ze kterého vyroste pocit, že značku dobře zná.

Kdo chce video mít, musí se v něm objevit

Pokud eshop nebo značka točí videa, těžko si vystačí s mluveným slovem na pozadí krásných záběrů. Člověk stojící za značkou musí s kůží na trh. V tomto případě s tváří do záběru. Alespoň na chvíli. Může si nechat napsat scénář od profesionála, ale lidé ho chtějí vidět.

Máte hodnoty, misy a vizi? A mohla bych je vidět?

Možná byste rádi skryly své politické názory, protože se bojíte, že vaši značku poškodí. Pokud chcete prodávat sojové latté na univerzitním campusu právnické fakulty, asi uděláte líp, když si konzervativní názory necháte pro sebe. Můžete to udělat jako Starbucks. Hlasitě se přihlásit k hnutí Black Lives Matter a přitom potichu dál využívat otrockou práci afrických dětí. Průmyslníci třicátých let mohli anonymně podporovat třeba všechny režimy, které se prohnaly střední Evropou, aniž by to jejich image narušilo. Dnes ale zákazníci chtějí hodnoty, jaké za značkou stojí, znát. Co víc, chtějí znát hodnoty lidí, kteří značku vedou.

Email je zlato dnešní doby.

Dřív byl nejcennější výbavou dívky její věneček, dnes to je email. Divili byste se, kolik snahy vynaloží prodejci na získání vaší adresy. Píšou eknihy zdarma, točí semináře, dávají dárečky – to vše proto, aby získali váš email. A mohli s vámi navázat vztah. Pravidelně se připomínat a dávat o sobě vědět. Oslovovat vás v předmětu vlastním jménem. Ptát se na váš názor. Pokud marketér předmět emailu a celý jeho text napíše dobře, zákazník ho otevře a přečte. Když bude emaily číst pravidelně, má pocit, že značku dobře zná. Píše přeci osobně jemu, do jeho schránky, myslí na něj.

Adresa, IČO, rodné číslo a tak…

Každému svému klientovi radím, aby měl na svém webu na stránce s kontaktem uvedeno co nejvíc informací o sobě. Adresa sídla firmy bývá ošidná, pokud na tom samém místě podnikatel bydlí. Ale víte co, stejně už je v živnostenském rejstříku a určitě jste na Google mapách, ne? Ano, dejte si na stránky obrázek z Google Maps, aby si zákazník dokonce představil, kde bydlíte. Uveďte své IČO, telefon a prosím s fotkou. Hezkou, profesionální a usměvavou. Vy totiž chcete, aby ani na moment neměl klient pocit, že máte co skrývat. Chcete totiž, aby vám, co? Věřil.

O tom, jak značky získávají důvěru zákazníků, si povíme příště.

Pro nedočkavé a pro ty, kdo sami chtějí psát lepší texty pro svůj marketing mám článek na svém osobním webu.

Teď mě ale zajímá vaše zkušenost. Už někdy vaše nákupní či jiné rozhodnutí ovlivnila představa, že někoho důvěrně znáte? Přestože jste ho poznali čistě skrz jeho stránky, emaily nebo činnost na sociálních sítích?

Pokud rovnou odpovídáte, že ne, zamyslete se ještě jednou. Já za sebe můžu uvést minimálně dva příklady. Ty vám sdělím v příštím článku.

A ne, my, kdo ty fígle známe, proti nim nejsme v žádném případě imunní.

Facebook
Twitter